Ke schválenému rozpočtu Karlovarského kraje na rok 2023 bych rád dodal některé detaily, které, jak jsem zjistil, nejsou jasné ani některým opozičním krajským zastupitelům.
Krajské zastupitelstvo schválilo v pondělí 12. prosince 2022 rozpočet na rok 2023 s příjmy 9,17 miliardy korun a výdaji 11,5 miliardy korun. Vzniklý schodek je určen na předfinancování a spolufinancování projektů, na které bude kraj čerpat dotace z EU a jiných externích zdrojů. Setkal jsem se s nepravdivým tvrzením, že rozpočet počítá se ztrátou. Je to nesmysl, rozpočet má schodek, který je plně krytý jak naspořenými zdroji ve výši cca 900 milionů korun, tak zastupitelstvem schválenými úvěry a bude v celém rozsahu, jak už jsem řekl, sloužit k financování projektů. Postupně se tyto prostředky budou vracet v podobě přijímaných dotací. V tomto období máme možnost na transformaci, přeměnu kraje, ale i na další rozvojové aktivity získat evropské miliardy a musíme toho využít.
Snažíme se ekonomiku kraje pro příští rok nastavit natolik konzervativně, abychom měli rezervu pro nenadálé situace, před kterými jsme stáli i v minulém období, ať už šlo o náklady spojené s covidem nebo uprchlickou vlnou. Protože provozní rozpočet je přebytkový, chceme 350 milionů korun vložit do krajského Fondu budoucnosti právě na posílení financování rozvojových projektů, a to přímo v rámci rozpočtu 2023.
Během jednání zastupitelstva zaznělo, že kraj opět vkládá finance do chodu Karlovarské krajské nemocnice (KKN), přitom si její vedení vyplácí odměny. Kraj podporuje provoz ztrátových oddělení, jako je interna, urologie a další (nejen v karlovarské a chebské, ale také v sokolovské a ostrovské nemocnici) od roku 2016. Meziročně se ale závislost KKN na krajském rozpočtu výrazně snižuje, a to od roku 2020 o 30 milionů korun ročně. Ten trend pokračuje i pro příští období. Kromě zajištění zdravotní péče a provozu KKN se její vedení musí podílet na realizaci projektu rozvoje karlovarského areálu, kde se demolují staré pavilony a rekonstruují nové objekty, v Chebu pak řešilo opatření v souvislosti s nedokončenou revitalizací ze strany zhotovitelských firem, bylo třeba připravit klíčový projekt rozvoje onkologické péče a další věci.
Jsme napadáni za to, že si vedení kraje „navyšuje finance na své požitky“. Nejde o nic jiného, než že se rozpočet intenzivně připravoval především během podzimu letošního roku, kdy se ceny pohonných hmot, energií a dalších komodit držely velmi vysoko a nikdo nečekal, že by došlo k zásadní změně. S tím jsme museli počítat právě v návrhu rozpočtu, proto se navyšovaly například náklady na provoz automobilů. To nicméně neznamená, že se navýšené částky musí vyčerpat.
Trnem v oku některých zastupitelů je rovněž položka na marketingové aktivity kraje. Jenže právě ty nám mimo jiné pomáhají aspoň trochu napravit nálepku „kraje nejhoršího ve všem“, kterou jsme kdysi dostali od expremiéra Babiše. A napravit reputaci kraje, ukázat lidem tady i v celé republice, že kraj je krásný, má bohatou historii, na které chce i dále stavět, a žije tady řada schopných řemeslníků, podnikatelů, kreativců, zkrátka osobností, to není zrovna jednoduchý úkol. Potýkáme se s dramatickým nedostatkem lékařů, hlavně praktiků, pediatrů, gynekologů. Abychom těm, které chceme přilákat, dali vědět o naší nabídce a benefitech, bez profesionálního marketingu a komunikační kampaně se to neobejde.
Očekáváme opět přebytek hospodaření za už téměř uplynulý rok. Také za rok 2021 jsme uzavřeli s kladným výsledkem hospodaření, který dosáhl 910 milionů korun. Dále připomenu, že aktuální stav financí na bankovních účtech Karlovarského kraje činí 3,1 miliardy korun.
Chápu postoj opozice, která potřebuje k rozpočtu říci, že je špatný, nerealistický a neúsporný. Paradoxně právě opozice nevyužila opakované nabídky k diskusi a projednání návrhu rozpočtu, navíc z řady výroků je vidět, že se s ním ani neseznámila nebo dané problematice zjevně nerozumí. V horším případě obojí.
Jsem přesvědčen, že čas jednoznačně ukáže kvality stanovených rozpočtových parametrů a správnost naší cesty.