V případě výrazného zesílení epidemie koronaviru by někteří hejtmani chtěli zavést možnost pracovat v karanténě pro širší okruh zaměstnanců, než plánuje vláda. Kdo by měl podle jejich názoru tuto výjimku dostat? A je komunikace mezi vládou a vedením krajů kvůli boji s pandemií spolehlivější než v loňském roce? Vladimír Kroc se ptal karlovarského hejtmana Petra Kulhánka.
Překvapilo vás, že ačkoli ministerstvo zdravotnictví plánovalo širší seznam nepostradatelných profesí, nakonec by se měla pracovní karanténa za určitých podmínek týkat jen zdravotníků a zaměstnanců v sociálních službách?
My jsme toto téma diskutovali na jednání s vládou minulý týden, s hejtmany, s tím, že jsme jako kraje preferovali, aby do té skupiny kritické infrastruktury nebo nutných profesí, které potřebujeme zajistit, byly v širším rozsahu, jak jsme je definovali už v minulém roce při přednostním očkování. Spadaly tam z našeho pohledu další zásadní profese, jako jsou řidiči, energetici, vodárenství a odpadové hospodářství, ale zřejmě po nějaké interní odborné diskusi v rámci vlády tam byly v současné chvíli, za současných podmínek a za současných predikcí, zařazeni jen pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách.
A ten důvod? Vysvětlil vám ministr zdravotnictví, proč se takto rozhodl?
Protože v současné chvíli neexistuje akutní riziko, že bychom se dostali do stavu, kdy by pracovníci v těchto profesích začali hromadně chodit do karantény nebo do neschopnosti. Nicméně jsme se jednoznačně shodli na tom, že pokud by takový případ nastal – a teď nemyslím vůbec plošně, ale řekněme v rámci nějakých regionálních excesů, kdy se mohou třeba v jednom kraji dostat do problémů dopravci veřejné hromadné dopravy – tak se bude okamžitě řešit prostřednictvím krajské hygieny a Ministerstva zdravotnictví.
Například podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše za ANO je tato debata předčasná. Vy si to nemyslíte?
Nevím v jakém slova smyslu předčasná. Tu situaci monitorujeme v podstatě ze dne na den, respektive z hodiny na hodinu. V současné chvíli se žádný z regionů neblíží nějakému kritickému stavu, kdy by hrozil výpadek ať už zdravotnictví, sociálních služeb nebo v některé z těch dalších profesí, ale jsme připraveni, že kdyby to hrozilo, tak máme okamžitý nástroj, jak reagovat. Respektive ministerstvo zdravotnictví toto zaručilo.
Proto jsme se v rámci krajů domluvili a na dnešním odpoledním krajském krizovém štábu jsme právě u těch profesí zajistili monitoring, aby nám jejich provozovatelé dali informaci v momentě, kdy se budou blížit stavu, kdy, řekněme, vztyčí prst, že je možné nebezpečí. A teď nemyslím až se dostanou do té krizové situace, ale kdy se ten stav bude natolik horšit, že bude možné, že ta krizová situace nastane.
No dobře. A to bude kdy? Kdy se objeví ten vztyčený prst?
Obecně je ten úzus takový, že v momentě, kdy má provozovatel služby mimo pracovní nasazení zhruba 10 až 15 % svých kmenových zaměstnanců, tak podle místních podmínek posoudí, jestli se neblíží stav, kdy by mohl mít problém službu zajistit.
A za jakých okolností by měla být pracovní karanténa vyhlášena? Jak jsou stanoveny ty krizové podmínky?
Je to případ, kdy daná služba, ať už ve zdravotním a sociálním zařízení, potažmo v jiných službách, nemůže být zajištěna tím zbývajícím počtem zaměstnanců, kteří jsou neinfekční, tedy kteří nejsou v karanténě. V ten moment nastupuje prostřednictvím krajské hygieny nařízení pracovní karantény a vždy se bude týkat jen toho nezbytného minimálního počtu lidí, kteří budou potřeba k tomu, aby ta služba zajištěna byla.
Zdroj: Dvacet minut Radiožurnálu