Už více než deset tisíc Ukrajinců našlo azyl v Karlovarském kraji. I když uprchlická vlna v posledních dnech slábne, nevylučuje hejtman Petr Kulhánek možnost, že by mohla opět zesílit. V současné době je proto podle něj v této otázce více než potřebný koordinovaný přístup. Jak na úrovni státu, tak na úrovni Evropské unie.
Jak komunikujete s vládou a s jednotlivými kraji?
Pravidelně komunikujeme s kolegy hejtmany prostřednictvím online konferencí, kterých se většinou účastní členové vlády a zástupci vybraných resortů (ministerstvo vnitra, ministerstvo zdravotnictví, hasičský záchranný sbor a pod.). Běžné každodenní záležitosti spojené s řešením uprchlické krize nemáme problém komunikovat prostřednictvím mobilních aplikací na denní bázi. Neměli jsme jinou možnost, než rychle pochopit, že jsme v tom všichni společně. Příjem uprchlíků řešíme s Národním asistenčním centrem pomoci Ukrajině.
Je tato komunikace dostatečná? Co by se mělo zlepšit?
Komunikace je dostatečná, jak se zdá, enormní tlak na urychlení všech procesů pomáhá zkracovat lhůty snad ve všech oblastech. Rozhodně by ale bylo dobré, kdyby kraje jasně a v předstihu věděly, s jakým rozsahem proplácení nákladů ze strany státu mohou počítat a kdy. Jsme ochotni nést výdaje spojené s ubytováním, stravováním, kompletním provozem asistenčních center, ale musíme mít přesnou představu o tom, jak budou tyto náklady ministerstvem financí sanovány.
Funguje umisťování Ukrajinců a hledání pracovního uplatnění?
V rámci našeho krajského asistenčního centra kromě pracovníků Úřadu práce také funguje stánek Krajské hospodářské komory, podle mých informací je o pracovní nabídky velký zájem. A zájem evidujeme i ze strany zaměstnavatelů. Mnoho uprchlíků už se podařilo pracovně zapojit.
Jak se k tomu staví hoteliéři, u nichž řada z nich bydlí? Jak s nimi máte vyřešenou otázku, co nastane po vypuknutí letní turistické sezony?
To je samozřejmě velký problém a otazník. Rozhodně si uvědomujeme, že uprchlíci ubytovaní v hotelích, penzionech a lázeňských domech jsou tam jen dočasně, zpravidla od června se budou provozovatelé těchto zařízení snažit mít kapacity volné pro své obvyklé návštěvníky a hosty. A my budeme stát před výzvou, kde jim najít střechu nad hlavou. Mapujeme volné kapacity v obcích, v zařízeních státu, ale nebude to jednoduché zajistit v potřebném počtu. Vytváříme již nyní zásobní kapacitu ubytování, rezervovanou právě pro takovou situaci.
Máte predikci, jak se bude situace dále vyvíjet? Zprvu se říkalo, že kraj je schopný absorbovat zhruba šest tisíc lidí, dnes už jich je přes deset tisíc a určitě budou přibývat další.
Takovou predikci dnes asi nemá nikdo, nyní sledujeme zeslabení uprchlické vlny, ale ten příliv může zase velice rychle zesílit podle postupu ruských agresorů na Ukrajině. Musím znovu zopakovat, že jsme na hranici možností Karlovarského kraje, pak bude muset Evropa urychleně řešit redistribuci lidí prchajících před válkou. Takový model už existuje, jsou to takzvané evropské humanitární koridory, o kterých mluvil ministr vnitra Vít Rakušan. Ty by umožnily přeliv uprchlíků do těch zemí Evropy, které nejsou dosud přehlceny.
Jak dlouho počítáte, že bude KV Arena sloužit jako zázemí pro KACPU?
Aktuálně o tom jednáme, protože příliv uprchlíků se nyní snížil, i když to může být dočasné. KV Arena má od června nasmlouvané vlastní akce pro širokou veřejnost, chtěli bychom, aby je lidé mohli už bez omezení navštívit. Navíc blokovat dlouhodobě tyto prostory je velmi nákladné. Budeme tedy zvažovat i jiné varianty, abychom mohli hlavní halu podle možností co nejdříve uvolnit.
Jak jste na tom s kapacitami ve školkách a školách?
Karlovarský kraj má v tomto ohledu výhodu, že kapacity v mateřských školkách a školách jsou zatím dostačující. Například aktuálně je na území regionu 2054 volných míst v mateřských školách, limitující ale bude v některých zařízeních počet pedagogů.
Už jste řešili umisťování středoškoláků?
Do středních škol zřizovaných Karlovarským krajem bylo dosud přijato pět žáků (vždy do gymnázia). Ředitelé různých škol ale již hovořili s řadou uchazečů a po posouzení jejich jazykových znalostí a dalších předpokladů pro studium jim zcela v souladu s metodikou MŠMT doporučovali soustředit se do konce probíhajícího školního roku především na studium češtiny. Toto je v zájmu samotných uchazečů, aby se vyhnuli stresujícím situacím a byli lépe připraveni na vstup do středního vzdělávání.
V současné době kraj připravuje kurzy českého jazyka při vybraných středních školách, které budou zaměřeny právě na výuku českého jazyka pro ukrajinské uchazeče o střední vzdělávání. Počítáme, že by se v nich mohlo jazyk učit zatím okolo 80 mladých lidí.
Máte o příchozích dostatek informací, aby s nimi bylo možné efektivně pracovat?
Museli jsme samozřejmě některé systémy dopracovat, abychom například mohli zjistit, v jakých profesích příchozí před odchodem z Ukrajiny pracovali, což je pro nás velmi důležitý ukazatel.
K čemu potřebujete nouzový stav? Bylo nutné ho prodloužit na 60 dnů?
Nouzový stav je nezbytný například právě pro vyčlenění prostor krajského asistenčního centra v okamžiku, kdy bychom jiné natolik vhodné místo nebyli schopni zajistit. Dále v rámci nouzového stavu zajišťujeme ubytování v obcích a podobně. Nedokážeme říci, kdy skončí uprchlická krize, proto jsem přesvědčen, že 60 dnů je pro nás, kteří se denně musíme rozhodovat v rámci krizového řízení, nutností.
Budete požadovat od vlády více peněz do rozpočtu krajů právě s ohledem na uprchlickou krizi?
O tom nemůže být pochyb. Karlovarský kraj zatím vynaložil zhruba 1,6 milionu korun na zajištění základních potřeb týkajících se provozu krajského asistenčního centra, krajské zastupitelstvo schválilo přispět na účet veřejné sbírky Charity ČR na pomoc uprchlíkům a na účet ukrajinského velvyslanectví celkovou částkou pět milionů korun. Nasmlouváno dále máme za 1,9 milionu (pojištění, vybavení krajského asistenčního centra a pronájem skladu humanitární pomoci). V nákladech zatím není zahrnuta úhrada za prostory KV Areny, kde je KACPU umístěno.
Úhrada by měla činit za první měsíc šest až sedm milionů korun, ale předpokládáme, že částka bude následně nižší. Naštěstí jsme loni hospodařili velmi odpovědně, proto k úhradě nákladů kraj může využít, mimo jiné, prostředky z přebytku hospodaření. Zároveň je dohoda s ministrem financí o budoucím jednání ohledně účasti státního rozpočtu na nákladech krajů spojených s uprchlickou krizí.