Nový ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek v rozhovoru popisuje, zda vláda plní své sliby a dokdy by chtěl dokončit reformu antimonopolního úřadu.
Kompletní funkční digitalizované stavební řízení se v tomto volebním období nedokončí, říká nový ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Bývalý hejtman Karlovarského kraje vysvětluje, kdo by nakonec mohl vytvořit nový systém digitalizace stavebního řízení, kolik peněz by na to stát mohl vydat i co se nyní snaží vysvětlit některým členům ODS. Vláda podle něj musí změnit svou komunikaci a voličům ukázat výsledky své práce.
Digitalizace stavebního řízení má být nakonec hotová zhruba za tři roky. Znamená to, že jste na dokončení digitalizace jako vláda definitivně rezignovali? Můžeme to uzavřít jako nesplněný slib z programového prohlášení?
Nebudu posuzovat programové prohlášení vlády, ale stav, ke kterému jsem přišel. Když máte postavený částečně nefunkční systém stavebního řízení a zjistíte, že jednou z příčin byla špatná definice zadání na samotném počátku, nemáte ten systém jak rekonstruovat či dostavět bez toho, že byste přeformulovala zadání.
Tři roky jsou maximální možná lhůta celého procesu, včetně třeba čtyř až pěti měsíců, kdyby se v soutěži na veřejnou zakázku někdo odvolal, a robustního testování.
Může nastat i varianta, že se budeme bavit se státní institucí, která bude systém stavět, protože takové instituce v České republice existují a byly by schopny se s tím popasovat.
Je ale skutečnost, že v tomto volebním období sekompletní funkční digitalizované stavební řízení nedokončí.
Bylo v době, kdy se Ivan Bartoš pustil do systému digitalizace, vůbec reálné, že by se nový, funkční systém spustil 1. července 2024?
Nejsem správný respondent, který to může posoudit. Přišel jsem až v okamžiku, kdy to bylo v nějakém stavu.
Ale podklady přece máte.
Reálné by to asi bylo, kdyby nedošlo k neskutečným komplikacím a veletočům, ke kterým došlo v uplynulých téměř čtyřech letech. Kdy tehdejší ministerstvo pro místní rozvoj zdědilo čtyři soutěže na čtyři komponenty systému s nějakou předpokládanou hodnotou dvou miliard korun.
Ty zrušilo, to bylo následně napadeno u úřadu pro hospodářskou soutěž, ten zrušil zrušení. To následně generovalo další soutěže, které byly ať už úspěšně, nebo neúspěšně napadeny, a v podstatě se během těch tří let příprava systému dostala do takového časového presu, že už bylo nereálné to spustit včas.
Je tedy vyvození odpovědnosti v podobě odvolání ministra pro místní rozvoj adekvátní, když tam byly tyto okolnosti?
Nejsem schopen to vyhodnotit, dokud nebudu mít v ruce forenzní audit, který bude popisovat, kdo a jakou úlohu měl.
Neměl tedy být Ivan Bartoš případně odvolán až na základě výsledků forenzního auditu?
Jeho odvolání je možná vyvození politické odpovědnosti za celou přípravu systému, která byla v režii Pirátů.
Jak vnímáte způsob, kterým premiér oznámil Ivanu Bartošovi, že ho odvolává?
To nebudu komentovat. V té době jsem byl hejtmanem Karlovarského kraje a neznám všechny souvislosti.
„PŘES MILIARDU KORUN“
Samotná zakázka tedy bude až v rukou další vlády.
Ano. Proto říkám, že kromě toho, že by vláda měla mít kompletní proud informací, což dříve neměla, tak bych veškeré kroky rád dělal po konzultaci s celým politickým spektrem v Poslanecké sněmovně. S idealistickým cílem dosáhnout toho, že budeme postupovat ve shodě, včetně opozičních klubů.
Nebylo by tedy bezpečnější, aby to bylo zasmluvněno ještě za současné vlády?
Zasmluvnění stejně do podzimu nevychází. Určitě tam ještě bude běžet soutěžní dialog. Smlouvu, předpokládám, nebude podepisovat tato vláda.
Zakázka bude vypsána až v létě před volbami?
Přesně tak.
Máte nějakou představu, o jakou částku ve finále půjde? Máme nějaké původně vysoutěžené zakázky z doby bývalé ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, odhady Ivana Bartoše.
Vláda zatím představu nemá. Je to můj osobní úsudek, kdy se snažím dobrat toho, co je relevantní částka. Vycházím z toho, že původní systém, jejž připravoval ještě tým Kláry Dostálové, byl někde na předpokládané hodnotě dvou miliard, a nyní jsme na nějakých 400 milionech. Po konzultaci s lidmi, kteří mají za sebou architekturu takto robustních informačních systémů, se bavíme o vyšších stovkách milionů k tomu. Domnívám se, že se přehoupneme přes hranici jedné miliardy korun.
I v případě, že se použije část už vytvořených systémů?
Ano. Především jde totiž o (již zaplacenou, pozn. red.) hardwarovou část. Ta softwarová, kterou máme dnes, nehraje dominantní roli. Stamiliony korun jsou v hardwaru, jenž bude používán bez ohledu na to, jaký bude formát toho systému.
Už jste se kvůli digitalizaci stavebního řízení setkal se Zdeňkem Zajíčkem (ODS), který tendr i novelu řešil v době Kláry Dostálové, kdy byla rovněž snaha mít celé politické spektrum na palubě?
Ne, nicméně jsem s ním hovořil telefonicky, kdy jsem se snažil rozptýlit jeho pochybnosti právě o navrženém řešení, které přijala vláda, to znamená legislativním a technickém bypassu (dočasné řešení, pozn. red.). Hospodářská komora (Zajíček je šéfem Hospodářské komory, pozn. red.) je pro nás jedním z poměrně zásadních aktérů.
Ivan Bartoš za svým pádem vidí mimo jiné právě Zdeňka Zajíčka a firmy z ICT Unie, které Zajíček předsedá. Může na tom být něco pravdy? Nebo s tím vůbec nesouhlasíte?
Nedokážu posoudit bez jakýchkoliv informací a důkazů, že by tomu tak bylo. Zdeněk Zajíček nevolal mně, ale já jemu. Protože vím, že zástupci Hospodářské komory měli pochybnosti, zda je naše řešení spolehlivé a zda jsme schopni garantovat, že bude technicky fungovat do konce roku. Proto jsem se s ním spojil. Ale pochybnosti Hospodářské komory byly spíš technického rázu.
Řeší s vámi digitalizaci někdo jiný z ODS než ministr dopravy Martin Kupka nebo někdo blízký ODS?
Ne. To řešení vždycky probíhalo mezi mnou, Martinem Kupkou, Marianem Jurečkou a týmem Karla Trpkoše (expert z Jurečkova rezortu).
Je ve hře stále ještě možnost, že by si stát postavil systém sám?
To budu řešit.
Za jakých podmínek by to bylo? Má stát vůbec tyto kapacity?
To je právě to, co zjistím. Zdali je schopný to pokrýt odborně a personálně a případně za jakých finančních podmínek. Budu to řešit s NAKIT (Národní agentura pro komunikační a informační technologie, která má na starost rozvoj IT infrastruktury, pozn. red.).
Je variantou, že by se na tom podílelo i Centrum dopravních informačních systémů nebo státní podnik spadající pod ministerstvo dopravy?
Také. Tyto konzultace tam budou. Odhlížím ale nyní od toho, jestli je to proveditelné s jejich personální kapacitou a zázemím, ale odpadl by nám tam poměrně dlouhý čas dokončení.
Je to tedy spíše otázka rychlosti než ceny?
V tomto případě ano.
A je tady i možnost, že by se to dělalo in house, tedy že by si to ministerstvo pro místní rozvoj vyrobilo samo? Ministerstvo práce a sociálních věcí je schopno si vyvíjet svůj systém samo.
Tohle je ale opravdu velká kláda.
Byl by to ale potom váš vlastní systém, nevyšlo by to nejlevněji?
Žádnou variantu nyní nevylučuji. To znamená in house, státní instituce, což je trochu jako in house, nebo veřejná zakázka čili standardní soutěžní dialog. Všechno je ve hře.
Není obecně ve státní správě problém v tom, že právě firmy sdružené v ICT Unii jsou dodavateli minimálně 80, spíše 90 procent IT zakázek? Což, chápu-li to správně, se Piráti pokoušeli rozbít.
Přiznám se, že nevím, jaký je rozsah členství IT firem v ICT Unii. Nicméně bez ohledu na to, jestli je IT firma v nějaké unii, asociaci nebo kdekoliv jinde, to neznamená žádnou výhodu, když se zúčastní standardní otevřené veřejné zakázky a vysoutěží to s podmínkami, které jsou dány soutěží a samozřejmě s nějakou konkurenceschopnou cenovou nabídkou.
Nyní máte hlavní roli v digitalizaci stavebního řízení vy? Nebo ještě stále i Martin Kupka a Marian Jurečka?
Marian Jurečka už z toho de facto vypadl. Ten byl především pověřený vedením ministerstva pro místní rozvoj na přechodnou dobu. Ale stále od něj máme Karla Trpkoše a jeho tým. S Martinem Kupkou jsme si nyní role vyměnili. Já jsem naskočil do nějaké úrovně, ale on to vedl. Nyní to vedeme my v rámci ministerstva a on se stahuje do konzultační úrovně, ve které ovšem zůstane.
Jak budou tyto konzultace probíhat, například na týdenní bázi?
Zatím jsou na denní bázi a budeme tu frekvenci upravovat podle potřeby.
Řeší se, že kvůli nedodělané digitalizaci stavebního řízení přijdeme o unijní peníze z Národního plánu obnovy, ve hře jsou stovky milionů korun. Přijdeme o všechny, nebo jen o jejich část? Nebo například o celou tranši (jedna z plateb z plánu obnovy v objemu zhruba třicet miliard korun, pozn. red.), kde je milník digitalizace stavebního řízení jednou z podmínek čerpání?
Nemyslím si, že hrozí ztráta celé tranše. Riziko nenaplnění některého z milníků tam je, je otázka, jak to bude Evropská komise posuzovat. Já mohu začít tím, že seženu všechny relevantní informace, protože ty se dosud různí.
Odborníci z rezortů zabývající se plánem obnovy mají za úkol definovat, co bude znamenat, když se jednotlivé milníky splní pozdě či se vůbec nesplní. S tím se pak setkáme se zástupci Evropské komise, jak tady v Praze, tak následně i v Bruselu. A z toho potom vzejde nějaký závěr. Že nás to nebude stát nic, či nějakou částku, kterou nyní nedokážu definovat.
„O NĚJAKOU ČÁSTKU PŘIJDEME“
Je ale vůbec na stole varianta, že stát skutečně o nic nepřijde? Národní plán obnovy má jasný termín. Když se to do něj nestihne, peníze prostě nedostaneme.
Myslím, že o nějakou částku přijdeme. Nyní ji ale opravdu nedokážu definovat, protože prodloužení o tři roky celého procesu je prostě daleko.
Další nedodělaná věc spadající pod váš rezort, kterou vláda slíbila, je zákon o podpoře bydlení. Ten uvízl ve druhém čtení ve Sněmovně. Jak velký je to pro vás problém?
K zákonu o podpoře bydlení jsme nyní měli koaliční jednání. Všechny kluby kromě klubu ODS v podstatě souhlasí s navrhovaným formátem, který je nyní ve druhém čtení. Já se kolegy snažím přesvědčit o tom, že nejhorší výsledek by byl, že ten zákon spadne jako celek a zároveň nemůže projít legislativním procesem.
Klubu ODS vadí především robustní personální zabezpečení (úřadů, které má zákon doprovázet, pozn. red.). Ale ani pohled klubu ODS není černobílý, má to své zastánce, má to své podmíněné zastánce, má to své odpůrce.
Domnívám se, že tady by měl převážit celospolečenský zájem. Zákon řeší problematiku, která tu je, ohrožení bytovou nouzí. Zároveň jsou náklady bohatě vyvažovány ušetřenými náklady v budoucnosti, které by s tím byly spojené.
Některým členům klubu ODS vadí filozofie toho zákona, že je příliš sociální. To se snažím zohlednit dlouhodobou perspektivou a zároveň konstatováním, že pokud ten zákon nyní neprojde, každá další vláda se tím bude muset zabývat a bude ten zákon konstruovat znovu a za daleko horších podmínek.
Ve Sněmovně se začal projednávat rozpočet na příští rok, vy jste měl schůzku s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Jak se ta schůzka promítne do rozpočtu vašeho ministerstva, změní se něco? Požadoval jste mimo jiné peníze na navýšení kapacit IT odborníků.
To ale není to stěžejní v rozpočtu ministerstva, domluvili jsme se především na spoluúčasti na evropské projekty. Ta bude bezezbytku naplněna tak, jak se budou peníze čerpat. Je jen otázkou, jestli se tak stane v hlavní schvalované části ve Sněmovně, nebo bude spoluúčast postupně financována v momentě, kdy se budou peníze čerpat. Taková varianta běžela v minulých letech. Je to zhruba 530 milionů korun, které jsou garantovány.
Takže jste s rozpočtem svého ministerstva spokojený?
Nikdy nebudu říkat, že jsem spokojený s rozpočtem, pokud tam je nějaký deficit. Jsem spokojený s domluvou s ministrem financí. Prioritou je pro nás také mít dostatečně zafinancovány národní programy, zejména program na rozvoj regionu a podporu veřejné infrastruktury, cestovního ruchu. Poměrně za málo peněz totiž tyto programy udělaly hodně muziky, byly velmi oblíbené. Rozpohybovaly i financování žadatelů, obcí, protože je tam princip 50 : 50. Částky navržené na rok 2025 nebyly dostatečné, mohly by tam ale jít peníze z přebytků ministerstva.
V rozhovoru pro server Novinky jste řekl, že vnímáte u některých lidí z ODS v momentě, kdy tu není Ivan Bartoš, změnu náhledu. Je takovým člověkem i ministr financí? Když je nyní ochotnější k navýšení rozpočtu, o což Ivan Bartoš marně bojoval.
Nemohu posoudit marný boj Ivana Bartoše a jeho dialog s ministrem financí. My jsme se s panem ministrem financí ve věcné debatě na základě racionálních argumentů shodli, nemám proto k jednání jakoukoliv výhradu.
Na druhé straně mi to přišlo jako relativně silné vyjádření. Jak si to vlastně mohu vysvětlit?
Já jen mohu čerpat z veřejného prostoru nebo z toho, co tu běhá za informace, jakým způsobem se někteří dívali na Piráty jako celek, na některé jejich jednání. Někdy to nebylo úplně pozitivní hodnocení toho, jak prosazovali své ideje. To je ale věc, kterou nemám vůbec řešit. Já se soustředím na to, jakým způsobem se teď kolegové staví k agendě místního rozvoje.
Takže nyní vláda z vašeho pohledu působí jednotněji, než se to zdá z médií?
V průběhu jednání, kterých jsem se účastnil, jsem žádnou nejednotnost vlády nezaznamenal. I moje komunikace s dalšími kolegy je úplně vynikající.
MÍSTO PADESÁTI MILIARD JEN JEDNOTKY
Pod vaše ministerstvo spadají i evropské kohezní fondy a ty by aktuálně měly sloužit také na sanaci škod po povodních. Jenomže váš rezort velkou část z těchto peněz vyčerpal nebo na jejich čerpání vypsal jiné programy. Šéfka Evropské komise i premiér mluvili o padesáti miliardách korun.
Potřebujeme zjistit, jakou část z těch financí můžeme použít, tedy že nemají další nějaký omezený způsob využití. Rozhodně to ale nebude v řádu desítek miliard, budou to jednotky miliard, ačkoliv se dříve hovořilo o větší částce. A samozřejmě pořád pracujeme s tím, že ministerstvo financí má schváleno 30 miliard korun v letošním rozpočtu.
Ministerstvo pro místní rozvoj se také podílí na hledání nových pozemků, které by měly posloužit lidem, jejichž domovy byly zaplavené. Jak reálná je varianta, že se podaří ty domácnosti přemístit? Už tady zaznívá kritika od některých obcí, že buď nejsou použitelné, nebo že získání lepšího pozemku může u lidí vyvolat závist.
Je zde minimálně snaha identifikovat pozemky ve vlastnictví státu, které by byly využitelné pro novou výstavbu zničených obydlí. Jestli se najdou jednotky, nebo desítky využitelných pozemků, to je otázka, kterou zatím neumím posoudit. V každém případě by to byla velká pomoc právě třeba i v kombinaci s programem, který teď připravujeme. Pracovně ho nazýváme Živel III, ten má pomoci s obnovou obydlí. Navíc pokud se bavíme o demolicích domů, je jich celkem asi sedm desítek, nejsou to stovky. Naší primární snahou pak je, aby se přemístili lidé, kteří o bydlení přišli.
Nesupluje v případě hledání nových pozemků stát až příliš něco, co by si měly domácnosti obstarat samy?
Pokud má stát ve vlastnictví pozemky, které nemají jiné využití, a zároveň je může použít na snížení neštěstí lidí, kteří přišli o obydlí, je to jeho povinnost.
Stihne ministerstvo pod vaším vedením reformu antimonopolního úřadu, kterou vláda také slíbila?
To je problematika, kterou jsem si stihl načíst jen principiálně, nikoliv do detailu. Budeme to řešit v následujících dnech, kdy k tomu proběhnou schůzky. Z mého pohledu je reforma určitě žádoucí, oproti dalším evropským zemím máme místo tří rozhodovacích instancí celkem pět. Zásadní rozhodnutí, která mohou mít hodnotu i miliard korun, nedělá kolektiv, ale jednotlivec. To na reformu určitě je. Není to přitom nic proti šéfovi antimonopolního úřadu (Petru Mlsnovi, pozn. red.), ale bavíme se o koncentraci moci do rukou jednoho člověka. Každý se přitom může zmýlit.
Kdy se chcete sejít s Petrem Mlsnou?
Předpokládám, že na přelomu října, listopadu to bude na pořadu dne. Reforma je připravena, rád bych v ní proto pokračoval. Cílem bude schválit ji v tomto volebním období.
POČET SAMOSPRÁV JE PŘÍLIŠ VELKÝ LUXUS
Nová hospodářská strategie schválená vládou hovoří o rozdrobených samosprávách v Česku. To je i tématem vládního prohlášení, kde je uvedeno, že „na základě důkladné práce s daty vytvoříme doporučenou úroveň vybavenosti pro různé typy obcí“. Je shoda na tom, jak by měla ta doporučená úroveň vypadat?
Je skutečnost, že máme hodně samospráv na počet obyvatel. Já jsem ale skeptik v tom, že i po reformě veřejné správy budeme ve stavu Dánska (Dánsko patří mezi evropské země s nejvíce koncentrovanou samosprávou, v celé zemi je jen 98 samosprávných jednotek, v Česku jich je šest a půl tisíce, pozn. red.). To je iluze.
Navíc v momentě, kdy budete sahat na autonomii i těch nejmenších vísek, je to problém z hlediska identifikace lidí s jejich vesnicí. Prostě tam nějaká hrdost vybudovaná je. Realistická úvaha je, že ne každá obec si musí zajišťovat veškerý svůj aparát a administrativu sama. Je to možné sdílet.
Není tento počet samospráv velký luxus, který si kvůli veřejným financím nemůžeme dovolit?
Je to příliš velký luxus. Ale i tím, co je teď v diskuzi, můžeme dojít k nějaké úspoře.
To ale asi nebude tak rychlé a efektivní, jako kdybychom ty nejmenší obce okamžitě zrušili a sloučili.
Radikální řešení by samozřejmě bylo efektivnější finančně, ale je to neprůchodné a nerealistické. Z tohoto pohledu je i postupná cesta lepší než nedělat vůbec nic.
Nejste členem STAN. Nehodláte do hnutí vstoupit?
Jsem registrovaným příznivcem. A také jsem zakládající člen Karlovarské občanské alternativy. To je naše značka od roku 2006.
Za chvíli budeme slavit dvacet let, takže jsem první ministr za Karlovarskou občanskou alternativu. A to se tak často nestává, že ano. Nikdo mě ale ani k členství v hnutí STAN netlačí.
Nyní jste se stal členem Fialovy vlády, jak vnímáte politickou situaci? Z vládních stran jdou podle průzkumů preference nahoru pouze Starostům. Krajské volby jste přitom komentoval tak, že sám jste v Karlovarském kraji neprohrál, ale prohráli vaši koaliční partneři. Nehrozí přesně toto ve sněmovních volbách za necelý rok?
Je to realistická varianta, která může a nemusí nastat. Může se opakovat scénář krajských voleb, může to dopadnout úplně jinak. Shodou okolností před čtyřmi lety, kdy jsem vstoupil do pozice hejtmana, nastaly okolnosti, které mohly pozitivně nahrát vytvoření demokratické vlády bez účasti extremistů. A sešly se v jednom okamžiku. Teď se nesešla ani jedna.
Nemyslím si ale, že je teď nutné mít poraženecké nálady, že hnutí ANO s SPD automaticky postaví vládu. Klidně může být u moci koaliční vláda na podobném půdorysu jako dnes. Jen je to asi menšinová pravděpodobnost.
ANTIBABIŠ NÁM NOVÉ VOLIČE NEPŘIVEDE
Co by měla vláda udělat?
Říkám to od jejího začátku, aby srozumitelně komunikovala.
Ať je to pozitivní, nebo negativní. Aby mluvila jedním jazykem, což se také v minulosti vždy úplně nestávalo. A aby byl obrázek vlády postaven na komunikaci, kterou je společnost vůbec schopna vnímat.
Nedávno jsem dělala rozhovor s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou (ODS) a ten říkal, že má pocit, že se strašně moc komunikuje rétorika Antibabiš, ale že by vláda měla začít spíše mluvit o tom, které sliby splnila.
Já si nemyslím, že dnes Antibabiš funguje. Asi fungoval v minulosti, ale dnes máme elektorát hnutí ANO úplně stabilizovaný, nepůsobí na něj vůbec nic. Ani kdyby nejvyšší představitelé strany udělali něco velmi špatného. A nám Antibabiš nové voliče nepřivede, takže souhlasím s tím, že komunikační strategie vlády by měla být postavena na pozitivním obrazu její činnosti a doručení výsledků.
Co byste vy chtěl za rok říct, že jste na ministerstvu zvládl udělat?
Že jsem prosadil zákon o podpoře bydlení, který vyřeší spoustu problémů jak současných, tak budoucích. A je v území velmi pozitivně vnímán.
Programové prohlášení vlády mluví o zabraňování rozevírání nůžek mezi regiony, podařilo se to například v případě Karlovarského kraje? Nebo máte pocit, že by se dalo dělat víc?
Výraznou injekcí jsou peníze z Fondu spravedlivé transformace, to je obrovsky znát. To je ale evropská agenda, myslím si, že z té národní úrovně je tam stále určitý dluh. Ať už se bavíme o celých regionech, nebo menších celcích. Žádný z krajů není jednolitý. Je důležité zohlednit právě tyto i výraznější bonifikací.
Já si nemyslím, že dnes Antibabiš funguje. Asi fungoval v minulosti, ale dnes máme elektorát hnutí ANO úplně stabilizovaný, nepůsobí na něj vůbec nic.
Dlouhodobě se mluví i o vysoké škole v Karlovarském kraji. Jedině tam totiž žádná není. Jak to můžete urychlit jako ministr?
Veřejná vysoká škola v Karlovarském kraji se velmi intenzivně řešila a jsou výstupy z vládního výboru pro regionální politiku, jehož zřizovatelem je právě ministerstvo pro místní rozvoj. Debaty s ministrem školství Mikulášem Bekem a s novým vedením Karlovarského kraje budu rozhodně směrovat k tomu, abychom dotáhli to, co jsem vlastně začal.